11 
*Lichtenberger testv^rek, Heil 
bronn, trägya csontliszt 
* W e i 1 Veit Oberdorf, Neresheim, mes- 
tersöges trägya, s a. t. 
* A. Würtembergi reszvöny 
tärsasäg trägya gyärtäs vö 
gelt, Reutlingenben. 
* Kölle Th. Ulm, taplö. 
Müller D., Ulm, taplö. 
Groz ös fiäi Ebingen, gyögyerejü nö- 
vönyek. 
*Wirth F. Kaltenberg, komlö. 
*Buss F. J. Rottenburg, komlö. 
*Sautermeister C. Rottenburg, 
komlö. 
*Hoch testverek Tübingen, komlö. 
* Ulrichs K. H. Stuttgart, selyembo- 
gär tojäs. 
III. Vegyßszeti termönyek. 
A vegyi keszitmenyek gyärtäsa, mely 
mär az elöbbi evekben üzetett, ezen 
szäzadnak elsö negyedeben a füszerck 
es szines ärük kereskedesenek felviräg- 
zäsäval nagy lendületet nyert. 1861 evben 
57 intezetet lehetett szämlälni, melyck 
közül a legnevezetesebbek Heilbronnban 
es Stuttgartban leteznek Az elöbbi 
helyen fökepen vitriol, timsö, soda, cso- 
clasö, chlormesz, sösav, saletfom, ken- 
sav, ölomfehör, borkö keszit-möny s czu- 
kör ällitatik elö, a külföldön valö nagy 
kelendöseg, vögett. A f'estekek es 
szines lack gyärtäsänak föhelye Stutt 
gart; itten különösen az oly kamar for- 
galomra vergödött anilin szinek gyär 
täsa is nagy terjedelemben üzetik. Chi 
nin gyar k leteznek Stutt^artban, 
melyek közül egyik Nemetorszägban a 
legregibb, — Termekeiket a viläg mie 
den täjaira kiviszik. A finom es a tech- 
nikai czelra hasznälandöszappanok gyär 
täsa folytonos lendületben van. A gyögy- 
szer hasznäläsban beällott vältozäsok 
miatt sok gyögyszerösz pharmaceutikai 
köszitmenyek es kivonatok elöällitäsära 
adja magät. Würtemberg különföle äs 
väny vizekben gazdag — Wtldbad 
meleggyögyfoiräsai viläghirück; epenügy 
a Canstatti, Mergentheimi, Teinachi äs- 
*Bratr i Lichtenbergerove v Heil- 
bronnu, hnoiiva a moucka z kosti. 
*Vit Weil v Oberdorfu blize Neres- 
heimu, strojenä hnojiva a j. 
*Virtemberskä akeiovä spoleö- 
nost pro vyräböni hnojiv 
v Reutlinkäch. 
*Th. Kölle v Ulmu, hubky. 
D. Müller v Ulmu, troud. 
D Groz, synove, v Ebinkäch, lecive 
byliny. 
*F. Wirth v Kaltenberku, chmel. 
*F. J. Buss v Rottenburku, chmel. 
*C. Sautermeister v Rottenburku, 
chmel. 
*BratriHockove vTubinkäch, chmel. 
*K. H. Ulrichs v Stuttgartu, semeno 
hedbävnika. 
III. LuCebnmy. 
Vyroba zbozi lucebnickeho, pesto- 
vanä jiz v dobäch drivejsich, nabyla 
v prvni ctvrti tohoto stoleti zvelebenim 
obehodu se zbozim lekärnickj'm a s bar- 
vami velikeho rozkvötu. Roku 1861 po- 
citalo se 57 zävodu, z nicliz nejklavnejsi 
nalezaly se v Heilbronnu a Stuttgartu. 
V prvnejsim mxstö vyräböji ^se hlavnö 
skalice, kamenec, salajka. sfil Glaube- 
rova, chlornatan väpenit^, kyseliny solnä, 
dusienä a sirkovä, böloba, pfipravky 
vinneho kamene, euki', a odbyvaji se 
silnö do cizozemska. — Vyräböni b ar ev 
a barevn^ch laku mä sve sidlo 
v Stuttgartu; zejmena vyräböji^ se tu 
take u velkem rozmeru barvy auilinovö, 
jichz tak rychle zmocnil se obehod..— 
Tovärny na chinovinu nachäzeji se 
v Stuttgartu, z nichz jedna jest nejstarsi 
v celem Nömecku; vyvä^ejif pak vf- 
robky sve do vsech dilti sveta. — Vy- 
räbeni jemnejsich druhu mydla a mydla 
k ticelüm tecknickym vzkvetä neustäle. 
Näsledkem zmön, nastalych v spotrebö 
lökü, zabyvaji se mnozi lekärnici zho- 
tovovänim lekärnickych pfipravku a vy- 
tazkti. — Minerälnich vod rozmani- 
teko druhu mä Virtembersko hojnost. 
Teplö lecive prameny Wildbadske jsou 
1 svötozname a i minerälni zridla Kann-