61
Häusler es f'iai, Reutlingen, nyereg
ärük.
Benner P., Rottweil, nyereg ärük.
Burkhardt G., Rottweil, nyereg ärük.
Ros A., Saulgau, nyereg ärük.
Engel C., Ulm, nyereg ärük.
Schee|l L., Ulm nyereg ärük
Krautter G., Winnenden, timärszer-
szämok.
*Leibius E. 6s tärsai, Stuttgart, Li
noleum.
TU. Fem-ipar.
A nemes femek feldolgozäsa Wür-
temberg legfontosabb ipar üzleteinek
egyike, szintügy az azzal foglalkozö mun-
käsok szäma, mint a bele fektetett töke
nagysäga miatt. Ezen iparäg föhelyei
arany es ezüstärükra nezve: Gmünd
es Stuttgart, ezüstnemüekre nezve: Heil
bronn 6s Gmünd. 1861 lk evben 34 gyär
1500 munkässal, a käzmüiparban pedig
311 mester 375 segeddel foglalatoskodott.
M6g fontosabb a nemtelen f6nek fel
dolgozäsa. Öntött vasärükat szolgältatnak
az 1. alatt felsorolt k. bänyäk es szämos
magän öntöde. A kesmüves ärük gyär-
täsa regöta emeikedäsben van s legin-
käbb üzetik Balingen, Freudenstadt,
Heilbronn, Kirchheim, Reutlingen, Stutt
gart es Tuttlingen värosokban. Kasza
gyärak leteznek Fridrichsthalban, Neu
enbürgban s az 5 viläghirüknek megfe-
lelö kelendösegnek örvendenek. Lackos
es nem lackos rez es bädog ärük Ess
lingen, Göppingen, Ludwigsburg, Bibe-
rach 6s Ellwangenben nagy mennyiseg-
ben gyärtatnak; a keszitmenyek az eu-
ropai es a tengerentüli piaczokra vitet-
nek. Särga r6z- ärükat szolgältatnak a
veresrez öntödek külömbözß helyeken,
nevezetesen Ulm, Stuttgart, Ludwigs
burg, Reutlingen es Canstattban, a hol
nagyobbszerii harangöntödek is vannak.
—Ujezüst 6s bronz diszärükGeisslingen-
ben, Gmündben 6s Stuttgartban ke-
szittetnek. A Reutlingeni, Stuttgartis. a. t.
Häusler a syn v Reutlinkäch, zbozi
sedläfske.
P. Benner v Rottweilu, zbozi sedläf
ske.
G. Burkhardt v Rottweilu, zbozi sed
läfske.
A Ros v Saulgau, zbozi sedläfsk6.
C. Engel v Ulmu, zbozi sedläfske.
L. Scheel v Ulmu, zbozi sedläfske.
G. Krautter ve Winnendenu, kozeluz-
ske näfadi.
*E. Leibius a spol. v Stuttgartu,
linoleum.
VII. Prümysl v zbozi kovo-
v6m.
Zdeläväni drahych kovü jest
jednou z nejdulezitejsich zivnosti ve
Virtembersku nejen co do poctu za-
mestnanych v ni delnikfiv ale i co do
vfse ulozeneho v ni kapitälu. Hlavni
sidla tohoto prumyslovdho odvötvi jsou
pro zbozi zlate ä stfibrnä Gmünd a
Stuttgart, pro zbozi stfibrne Heilbronn
a Gmünd. Roku 1861 zamestnäno v tomto
prumyslu 34 tovaren s 1500 dölniky a
po femeslnicku 311 mistrfi s 375 po-
mocniky.
Jeste dulezit6jsi nez prumysl v ko-
vech drahych jest ale zdeläväni kovü
obecnych. Zbozi z litiny zelezne vy-
räbgji kräl. hüte, v I. uvedenä, a mimo
to znacny pocet slävären soukromj-ch.
— Vyroba zbozi nozifskeho, majic hlavni
sidlo sve v Balinkäch, Freudenstadtu,
Heilbronnu, Kirchheimu, Reutlinkäch,
Stuttgartu a Tuttlinkäch, jest dävno jiz
v plnem rozvoji. — Tovärny na vyra-
beni kos nachäzeji se ve Friedrichsthälu
a v Neuenbürku a tesi se, pozivajice
povüsti svetove, rozsählemu odbytu svych
vyrobkü. — Zbozi medene a plechove,
lakovane i nelakovane, vyräbi se ve vel-
kem mnozstvi v Esslinkäch, Göppinkäch,
v Ludwigsburku, Biberachu a Ellwan-
genu a vyväzi se na trhy evropske i
zämofske. — Zbozi mosazne vyräbeji
slevärny na med a mosaz na mistech
rozlicnfch, jmenovite v Ulmu, Stutt
gartu, Ludwigsburku, Reutlinkäch a
v Kannstatu, kdez jsou take znamenite
zävody na liti zvonü. — Ozdobni zbozi
